Moje práce, mimo jiných dalších povinností, zahrnuje také občasné, ale i časté služební jízdy. Času je málo a dostanu k využití firemní automobil, jinými slovy, mám možnost udělat ekologickou zkázu horší, než zapalování ropnejch vrtů ve válce se Saddámem či Islámským Státem. Takže pak přichází zadání bojovýho úkolu: dostavit se z bodu A do bodu B a nazpět v rozumném čase a (pokud možno) s co nejmenším dopadem na životní prostředí (k umírněné radosti všech ekoteroristů). Takže sednu do auta. Zkontroluji objem vymřelých dinosaurů (nafty) v nádrži a spotřebu po předchozí jízdě a podle toho zvolím strategii zabíjení přírody.
Když je spotřeba vysoká, uzpůsobím styl jízdy tak, abych snížil průměrnou spotřebu po předchozím řidiči. Když je spotřeba nízká, snažím se ji snížit, co to jde anebo udržet. Zároveň se nepouštím do nějaké agresivní jízdy, abych trochu pošetřil brzdy, převodovku, oleje, pneu (a taky ty dinosaury v nádrži) a další... Zároveň sleduji okamžitou spotřebu. Je fajn první jízdou zjistit, jak se to auto celkově chová a pak se tomu přizpůsobit jízdu: zbytečně auto nehonit, zbytečně nehnat kamaráda klikovýho hřídele do vysokejch otáček a slečně převodovce pošetřit olej. Krom toho, taková ekologická jízda šetří nejenom auto (tedy výdaje za servis), peníze za vymřelé dinosaury, ale také je to cesta k dodržování dopravních předpisů (teda, co se týče rychlostí a stylu jízdy, i když v protisměru na dálnici se dá taky jet ekologicky).
Jinak distributoři aut s režimem "Eco" se můžou jít vycpat, "na spotřebu" (teda ekologicky) umím jezdit i bez jejich slavnýho "Eco".
Pro dnešek se tímto s Vámi loučí
@PetrST
P.S.: Průměrná spotřeba po poslední jízdě 3,48 l na 100 km. YES!
Komentáře
Člověk by měl všechno dělat s rozumem a rozvahou.
V dnešní době je to pro spoustu lidí složité a proto dochází k nepochopitelným paradoxům a momentům.
Asi bych přirovnal určité postoje (názory) k jídlu.
Když mi někdo uvaří něco, co nemusím, tak ho ze slušnosti neodmítnu a jídlo nevyhodím, když už je jednou připravené. Vyjímkou je zdravotní omezení, kdy to jídlo je možné odmítnout.
Díky tomuto kroku se poučí a příště si dá dotyčný/ná pozor.
Podobné to je třeba i ohledně aut. Třeba služební auto. Když ho mám, tak ho využiju jen na nezbytné záležitosti (pracovní činnost) a nebudu ho používat pro osobní potřebu (v dnešní době drtivá část zaměstnavatelů umožňuje svým zaměstnancům používat služební auta pro osobní účely).
Autem jezdím, když vezu ještě něco jiného, než svůj zadek.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.